|
Slunečný den bez mráčku,
uvnitř rostoucího stromu
jsme ukryti ty a já.
Nejdelší lenošení v životě – skrýváme se.
Být s tebou je mým chlebem
a já jsem stále šťastný.
Teď vítr přináší závan temnoty,
zastíněné slunce,
teď vítr přináší závan bezcitnosti
a my se měníme v chátru.
Mráz,
je těžké věřit,
opuštěné duše okorají,
to je důvod mého ztrácení se.
Je to vražedný mráz,
je těžké …
Prosím rozmraz ten oheň svou energií
a vezmi mne výš, je tady tolik k vidění.
Vzduchem proudí tichý zvuk,
není prostor k nesouhlasu,
je to zvuk tebe a mne.
Ve slunečný den byl zvuk objeven,
ty stále držíš moji ruku
a já rozumím.
Teď vítr …
Prosím rozmraz …
Prosím rozmraz ten oheň svou energií,
pro tebe budu vším, čím můžu být.
Mráz …
Mráz …
Vezmi mě do nebe.
Vezmi mě do nebe a rozmraz ten oheň.
Udělej mě šťastným a hrdým.
|